Malba akrylovými barvami

K akrylu jsem se dostala spíš tak okrajově. Brala jsem ho jako něco, co bych si chtěla zkusit – ale bez velkých očekávání.

Docela rychle jsem zjistila jednu věc. Akryl schne mnohem rychleji, než bych chtěla. Na jednu stranu je to fajn – člověk nemusí čekat. Na druhou stranu jsem měla pocit, že nestíhám přemýšlet a vracet se k tomu, co jsem udělala.  A to pro mě nebylo úplně přirozené.

Zkoušela jsem ho třeba při malování na dřevo. Na U3V jsme dostali jsme vyřezané tvary a mohli jsme si na ně namalovat, co chceme. Vybrala jsem si šaty – a nakonec z toho vznikly troje malované šaty, z každé strany jiné.

Dneska beru akryl spíš jako doplněk. Ne jako techniku, ke které bych se vracela pořád. Ukázal mi ale něco důležitého.  Že každá technika má svoje tempo – a já si postupně hledám to svoje.